Nedávný požár ve Zlíně způsobil stamilionové škody a budova se částečně zřítila s tím, že vzhledem k statickému narušení modulárního systému s vyzdívkami, bude nutné i zbylé torzo odstranit. Co se vlastně z vašeho pohledu o příčinách této tragédie zatím ví?

Přesnou příčinu stále vyšetřují hasiči i policie, která případ prověřuje pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Zatím se pracuje pouze s domněnkami, že za vznikem mohla stát závada na elektroinstalaci nebo elektronice. Jasně nám to ale připomíná, že elektrická zařízení a jejich stav nelze v žádném provozu podceňovat a ignorovat pravidelné kontroly.

Budova ve Zlíně byla historická výšková stavba. Mnoho firem u nás využívá pro své sklady právě starší průmyslové objekty. Co byste jim poradil, aby předešly katastrofě?

Staré objekty mají často jedno zásadní specifikum, a to že v nich chybí moderní systémy požární ochrany jako například sprinklery. Zásadním problémem také bývají dodatečné rekonstrukce a změny v užívání prostor. Jakmile do staré haly umístíte nový typ skladovaného materiálu, mění se tím zásadně i požární zatížení. Našim klientům doporučujeme, aby si pro takové případy nechali zpracovat zjednodušený pasport stavby a aktualizovali dokumentaci požární ochrany. Pokud změna užívání vyžaduje novou požární ochranu, rozhodně to neodkládejte.

Znamená to, že české firmy nejsou dostatečně připravené na prevenci? Kde dělají největší chyby?

Často vidíme, že firmy podceňují zdánlivé maličkosti. Typickým příkladem je venkovní skladování. Dřevěné palety, hořlavé odpady nebo další materiály bývají naskládané těsně u pláště budovy. Stačí jeden odhozený nedopalek cigarety a oheň se přes fasádu a okna rychle přenese dovnitř. Doporučujeme udržovat odstup hořlavin od budovy minimálně deset metrů. A čím větší množství, tím dále by mělo být. Důležitým faktorem je odolnost či hořlavost budovy a také její výška. Stejně tak narážíme na zaskládané únikové východy a skryté nebo nepřístupné hasicí přístroje či hydranty, což představuje obrovské a zbytečné riziko.

Změnilo se v posledních letech to, z čeho požáry nejčastěji vznikají? Přinesla moderní doba nová rizika?

Rozhodně ano. Obrovský nárůst nebezpečí představují Li-Ion baterie a vnesená elektrozařízení. Zaměstnanci si v práci běžně nabíjejí soukromé telefony, rádia nebo rychlovarné konvice bez patřičných revizí. Zcela novou kapitolou jsou pak elektrokola a elektrické koloběžky. Tyto baterie mohou mít výrobní vady, špatně snášejí výkyvy teplot a proces nabíjení by měl vždy probíhat v souladu s předpisy požární ochrany. Podobná pravidla platí i pro dobíjení vysokozdvižných vozíků, které potřebují vyhrazené místo v dostatečné vzdálenosti od hořlavých materiálů.

Co se stane, když už uvnitř budovy oheň propukne? Dá se jeho šíření alespoň zpomalit?

Přesně k tomu slouží pasivní prvky požární ochrany, jako jsou protipožární dveře a ucpávky, které rozdělují budovu na menší požární úseky. Realita v provozech však bývá jiná. Požární dveře, které by se měly automaticky zavřít, si zaměstnanci kvůli pohodlí klínují otevřené. Často také vidíme neodborně provedené požární ucpávky v místech, kudy procházejí kabely. Někdy jsou dokonce vytvořené amatérsky pomocí obyčejné montážní pěny z hobby marketu, která nemá vůbec žádnou požární odolnost.

Co byste tedy majitelům firem doporučil? Jak jim může Colonnade Insurance pomoci tyto situace zvládnout?

V první řadě doporučujeme mít všechny platné revize vyhrazených zařízení a udržovat aktuální dokumentaci PO, zejména dokumentaci zdolávání požáru.  My v Colonnade chápeme složitost této problematiky a proto aktivně pomáháme klientům slabá místa odhalovat. Naším cílem není hledat chyby pro samotné chyby, ale ukázat bezpečnou cestu k nápravě.