Česká republika

Českou republiku zasáhly přívalové deště, při kterých v některých oblastech spadlo až 20 centimetrů srážek. Záplavy způsobily rozsáhlé škody, včetně výpadků elektřiny, které postihly 250 000 domácností, a vedly k rozsáhlým evakuacím.

Mezi společnosti, kterých se povodně významně dotkly patří například nápojářská skupina Kofola, výrobce potravin Bidfood nebo chemický závod BorsodChem v Ostravě, který musel taktéž zastavit provoz. Národní asociace pojišťoven odhadla celkové pojištěné škody za zářijové povodně na 17 miliard korun.

Členové České asociace pojišťoven navíc uvedli, že celkové pojistné plnění v roce 2024 dosáhlo 128,26 miliard Kč, což představuje enormní meziroční nárůst o 28,5 % oproti 99,81 miliardám Kč v roce 2023. Celkový počet pojistných událostí ve všech skupinách pojištění dosáhl 3,43 milionu, což představuje meziroční nárůst o 11,5 % oproti 3,07 milionu případů v roce 2023. Škody způsobené živelními pohromami, i bez započítání zářijových povodní, meziročně vzrostly o 17 % a v roce 2024 činily 3,67 miliardy Kč, zatímco v roce 2023 to bylo 3,13 miliardy Kč. K celkovému nárůstu přispěly škody z dalších živelních pohrom, jako jsou vichřice nebo atmosférické srážky. Pojišťovnictví se potýkalo s nárůstem pojistných událostí jak z rezidenčního, tak  komerčního sektoru, což zdůraznilo význam komplexního povodňového pojištění.

Polsko

S více než 18 000 poškozenými nemovitostmi a značně poničenou infrastrukturou patřilo Polsko k nejvíce postiženým zemím. Povodně vedly k evakuaci tisíců obyvatel a k vážným škodám na zemědělských, komerčních a veřejně využívaných budovách. Jeden z nejvážnějších dopadů na podnikání mělo zřícení mostu ve městě Glucholazy, které narušilo dopravu a obchod. Pojištěné škody se v Polsku odhadují na 2 až 3 miliardy eur.

Maďarsko

V Maďarsku došlo k rozsáhlým záplavám, zejména v Budapešti, kde hladina Dunaje dosáhla kritické úrovně. Celkové pojištěné ztráty v Maďarsku byly ve srovnání s jinými zeměmi nižší, ale i tak byl dopad na místní komunity a infrastrukturu značný. Významný dopad na podnikání mělo uzavření dunajského mostu, které výrazně narušilo dopravu a obchod. Celkové pojištěné škody v Maďarsku byly odhadnuty na přibližně 150 milionů eur.

Rumunsko

V Rumunsku byly vážně zasaženy okresy Galati a Vaslui, kde bylo poškozeno více než 5 000 domů a stovky lidí potřebovaly dočasné přístřeší. Nejzávažnějších dopad na podnikání mělo zaplavení ocelárny ArcelorMittal v Galati, což vedlo k dočasnému zastavení výroby. Celkové pojištěné ztráty v Rumunsku byly odhadnuty na přibližně 200 milionů eur.

Slovensko

Slovensko bylo povodněmi silně zasaženo, přičemž v několika regionech byl dokonce vyhlášen stav ohrožení. Došlo k výraznému poškození množství obytných, ale i komerčních budov, což vedlo k vysokým pojištěným škodám. Do měsíce po povodních bylo pojišťovnám nahlášeno zhruba 11 tisíc škod.  Celková výše pojištěných škod se dle Slovenské asociace pojišťoven odhaduje přibližně na 21 milionů EUR, přičemž výše skutečných škod byla několikanásobně vyšší, neboť je jisté, že více než polovina majetku na Slovensku není pojištěna.

Bouře Boris měla na pojišťovnictví ve střední a východní Evropě zásadní dopad. Ukázala, že pro zmírnění dopadů přírodních katastrof je nezbytná prevence a investice do odolnosti nových budov a infrastruktury. Zdůraznila také význam komplexního krytí proti povodním, účinného řízení katastrof a odolnosti infrastruktury.