Pojištěný, doživotí, retroaktivita… aneb základní pojmy D&O

středa 7. prosinec 2016


V rámci každého pojištění odpovědnosti je třeba soustředit se na tři parametry: rozsah, časové hledisko a teritorialitu pojistného krytí. To platí i o pojištění odpovědnosti statutárních orgánů, D
&O. Jeho největší devizou je šíře pojistného krytí – kryje totiž finanční rizika jak pojištěného, tak i pojistníka.

Pojištění D&O je jedním z nejkomplexnějších typů pojištění. Jak jsme popsali v I. díle našeho miniseriálu, pojistníkem, tedy tím, kdo pojištění uzavírá, je firma – ta se jím chrání před finančními následky pochybení svého top managementu. Pojištěným, tím, koho pojištění kryje, jsou ale právě ředitelé, jednatelé, členové statutárních orgánů, kteří se za svého působení mohou dopustit neúmyslných chyb. Konkrétně se pak jedná o:

  • Statutární orgán v.o.s. – všechny společníky,
  • Statutární orgán k.s. – komplementáře,
  • Statutární orgán s.r.o. – jednatele,
  • Akciová společnost – představenstvo, statutárního ředitele,
  • De-facto a stínového ředitele,
  • Zaměstnance společnosti, kteří vykonávají manažerské či řídící funkce.

 

D&O se vyplatí i v dědictví

Závazky společnosti navíc nekončí v některých případech neomezeným ručením členů statutárních orgánů, ale přechází v případě smrti pojištěné osoby i na rodinné příslušníky – manžela/manželku a registrované partnery i dědice. Občanský zákoník totiž pozměnil vnímání společného jmění manželů a upravil i ručení pro dědice. Zatímco do roku 2013 platilo, že za dluhy zemřelého odpovídá dědic jen do výše majetku dědictví, od roku 2014 za závazky zemřelého odpovídá dědic i svým veškerým majetkem. V případě manželství se pak ručení za závazky společnosti týkají společného jmění manželů.

Co a kde pojistit?

Limit pojištění D&O se odvíjí od klíčových ekonomických dat firmy – obratu, aktiv, vlastního kapitálu  i identifikovaných rizik. Čeští podnikatelé běžně vnímají taková rizika, jako jsou přírodní katastrofy či havárie v provozu. Hůře se jim ale odhalují rizika pocházející z možného lidského selhání a odpovědnostní rizika. Právě odpovědnostní rizika bývají nejpodceňovanější částí pojištění.

Čas je, oč tu běží

V rámci pojištění odpovědnosti statutárních orgánů a dalších osob ve vedení firmy poskytují některé pojišťovny tzv. prodlouženou lhůtu pro vznesení nároků. Pro pojištěnou osobu to znamená, že je chráněna proti budoucím škodám a vzneseným nárokům plynoucích z pochybení vzniklých v době platnosti pojistné smlouvy. Jinými slovy jednání pojištěných v době trvání smlouvy je „chráněno“ ještě nějakou dobu po skončení platnosti smlouvy. Důvod je zřejmý – pochybení a jejich následky se mohou objevit až s časovým odstupem. Přehledně situaci znázorňuje následující graf.


Některé pojišťovny poskytují tzv. neomezenou lhůtu pro vznesení nároků pro bývalé členy statutárních orgánů, která kryje tuto skupinu pojištěných doživotně.

Kromě pojmu prodloužená lhůta pro uplatnění nároků se v pojistných podmínkách můžete setkat i s tzv. retroaktivním krytím. Jedná se o zpětnou účinnost smlouvy, kdy se pojištění vztahuje i na neúmyslná pochybení, která nastala před počátkem pojistného krytí.

Příkladem je sjednání smlouvy k 1. 1. 2016 s tím, že pod smlouvu spadají i neúmyslná a dosud neodhalená pochybení dřívějšího data, např. 1. 1. 2010, popřípadě přímo ode dne vzniku firmy.

Celosvětové krytí

Pojištění D&O kryje nároky vznesené vůči společnosti kdekoliv na světě včetně USA a Kanady. Pokud tedy například na německou pobočku české firmy vznese nárok její britský obchodní partner, spadá i tento případ do pojistného krytí D&O.